I když je tvorba INSOMNIUM silně prodchnuta estetikou doom metalu a pětice z Joensuu se ráda se zaobírá tématy temnoty, smutku, ztrát, bolesti a přírody, je v jejich hudbě cosi neuvěřitelně přitažlivého a zároveň povzbudivého.
Melodeathová šestice s tesklivým a nezaměnitelným melancholickým soundem umně vybalancovává misky vah nakažlivé hitovosti až na hranici kýče a zároveň kreativní kapely, která zapáleně tvoří hudbu se silným emotivním nábojem. Nestřídá, ale mísí se tu hněv a smutek, melancholie a euforie, takže jejich hloubavé skladby s kytarovými nápěvy, co vám zastaví srdeční tep, se doslova dotknou vašich nejniternějších míst. Svou expresivností a imaginativností prostě dokáží pohnout i tím nejkamenějším srdcem.
Nyní přinášejí své deváté studiové koncepční album "Anno 1696". To kapela popisuje následovně: "(album) vypráví příběh založený na povídce Niilo Sevänena (baskytara/zpěv), protkaný smutkem a posledními zbytky naděje, hněvem a morbidními ukolébavkami. Vítejte v roce 1696. Vítejte v pekle. Tohle je věk nepokojů. Věk velkého hladomoru na severu. Hon na čarodějnice je v plném proudu po celé Evropě a hrůzné čarodějnické procesy zasáhly i odlehlé a majestátní krajiny Finska a Švédska."
